Page 22 - KBM_1_2023
P. 22

Klin. Biochem. Metab., 31 (52), 2023, No. 1, p. 16 - 20


            Biomarkery microRNA v diagnostice onkologické kardiotoxicity


            Kušnierová, P. , Švagera, Z. , Michnová O. , Hložánková M. , Kosztyu, P. ,
                                                                                  3
                                                                                                 3
                                                               1
                             1,2
                                             1,2
            Chalupová L. , Dvořáková B. , Seidlová V. , Petr R. , Knot J. , Koževnikovová R. ,
                                                           3
                                                                     4
                           3
                                             3
                                                                                4
                                                                                                      5
            Cvek J. , Stejskal D.  1,2
                     6
            1  Ústav laboratorní medicíny, Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava
            2  Ústav laboratorní medicíny, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava
            3  BioVendor – Laboratorní medicína a.s., Brno
            4  Kardiologie Praha s.r.o., Praha
            5  Medicon a.s., Praha
            6  Klinika onkologická, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita a Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava
              SOUHRN
              MicroRNA jsou krátké (18-24 nukleotidů) nekódující, velmi stabilní molekuly RNA, jejichž funkce zahrnuje vše od regu-
              lace klíčových signálních drah na molekulární úrovni až po rychlou buněčnou odpověď organismu na patologické stavy.
              microRNA jsou stabilní v tělních tekutinách a představují velmi perspektivní diagnostický cíl pro včasnou identifikaci široké
              škály onemocnění. V tomto souhrnném článku je uveden přehled kandidátních diagnostických miRNA vhodných pro vyu-
              žití v diagnostice onkologické kardiotoxicity.
              Klíčová slova: microRNA, onkologie, kardiotoxicita.

              SUMMARY
              Kušnierová, P., Švagera, Z., Hložánková M., Kosztyu, P., Chalupová L., Dvořáková B., Seidlová V., Petr R., Knot
              J., Koževnikovová R., Cvek J., Stejskal D.: MicroRNA biomarkers in the diagnosis of oncological cardiotoxicity
              MicroRNAs are very stable short (18-24) noncoding RNAs. The function of miRNA molecules includes everything from
              the regulation of key signalling pathways at the molecular level to the rapid cellular response to pathological conditions.
              miRNAs are stable in body fluids and represent a very promising diagnostic targets for the early identification of a wide
              range of diseases. This summary article provides an overview of candidate diagnostic miRNAs suitable for use in the
              diagnosis of oncological cardiotoxicity.
              Keywords: microRNA, oncology, cardiotoxicity.



            Úvod                                              perikard, myokard, kondukční systém srdce a rovněž
                                                              na autonomní nervový systém. Nežádoucími účinky
               Nádorová a kardiovaskulární onemocnění jsou  onkologické léčby tak může být selhání srdce, život
            nejčastějšími onemocněními v  rozvinutém světě,  ohrožující arytmie, či hypertenze [3, 4].
            jsou celosvětově příčinou nejméně 70 % nemoce-       Za nejzávažnější kardiotoxickou komplikaci je
            mi podmíněné úmrtnosti  [1]. Tato onemocnění jsou   považován vývoj dysfunkce levé srdeční komory.
            vzájemně biologicky propojena nežádoucími účinky   U protinádorové terapie jsou příčinou rozvoje dysfunkce
            onkologické léčby – kardiotoxicitou. Kardiotoxicitu   levé komory a srdečního selhání především tradiční
            dokumentovala řada velkých prospektivních rando-
            mizovaných studií jak u léčby chemoterapeutiky a cí-  léčiva jako antracykliny nebo cyklofosfamid. Také
            lené biologické léčby, tak u aktinoterapie. Problém   nové přístupy léčby jako molekulárně cílená léčba
            onemocnění kardiovaskulárního systému souvisejícího   proti lidskému epidermálnímu růstovému faktoru
            s onkologickou terapií narůstá  v důsledku  rostoucího   2 (HER2) (trastuzumab nebo pertuzumab), inhibitory
            počtu dlouhodobě přežívajících onkologických paci-  signální dráhy vaskulárního endoteliálního růstového
            entů. Odhaduje se, že v USA a v Evropě je více než   faktoru (VEGF) (sunitinib, sorafenib a bevacizumab)
            14 milionů lidí s anamnézou nádorového onemocnění     a některé inhibitory proteazomu (karfilzomib) však
            a předpokládá se, že do roku 2024 dosáhne tento po-  vykazují značné riziko kardiotoxicity  [5]. Časná
            čet 19 milionů [2].                               detekce a následná rychlá terapie kardiotoxicity
                                                              je zásadní pro restituci funkce kardiovaskulárního
            Projevy kardiotoxicity                            systému. Z dostupných laboratorních markerů se
                                                              v  mnoha studiích sledoval přínos troponinů (cTnI,
               Expozice srdce a cév onkologické léčbě může  marker poškození kardiomyocytů) a natriuretických
            mít závažný dopad na cévní struktury, chlopně,  peptidů  (NT-proBNP)).  Bohužel  oba  tyto  biomarkery


            16                                                          Klinická biochemie a metabolismus 1/2023
   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27