Page 12 - KBM_3_2022_WEB
P. 12

Fig. 1: Interferon receptor signalling (upraveno dle [7]). The action of the IFNs is mediated through three receptor complexes:
            a heterodimer of IFNAR1 and IFNAR2 binds type I IFNs; the interleukin-10 IL-10R2 associates with IFNLR1 to bind the three
            IFNλ subtypes; and a tetramer consisting of two IFNGR2 (IFNγ receptor 2) chains and two IFNGR1 chains binds dimers
            of type II.

            se pojí s interferonovým regulačním proteinem 9 (IRF9)  Mx (Myxovirus resistence protein), který patří mezi GT-
            a tím dochází k tvorbě interferony stimulovanému ge-  Pázy (obr. 1). Díky těmto vlastnostem je Mx využíván
            nového faktoru 3 (ISGF3) nebo STAT homodimery vy-  jako marker virových onemocnění, neboť jeho koncen-
            tvářejí IFNγ aktivační faktor (GAF) (u interferonů druhé-  trace se zvyšuje v důsledku virové infekce [5]. Dále se
            ho typu). Tyto komplexy se translokují v jádře a vedou   využívá jako ukazatel úspěšnosti léčby interferonem β
            k tvorbě ISG genů z interferonem stimulovaných re-  u roztroušené sklerózy [6].
            sponse elementů (ISREs) nebo gama aktivovanou se-    Interferony druhého typu jsou reprezentovány pouze
            kvencí (GAS) promotoru (obr. 1). ISG se převážně po-  jedním členem, IFNγ. Ten díky vazbě na IFNγ receptor
            dílejí na vrozené imunitní odpovědi. Některé mají podíl  (IFNGR) (obr. 1) zprostředkovává v přítomnosti mikrobů
            právě na vyvolání antivirové aktivity. IFNAR deficitní myši  nebo virů širokou imunitní odpověď. IFNγ je exprimován
            mají vyšší náchylnost k virovým infekcím, ale jsou rezi-  ve všech typech buněk s výjimkou erytrocytů. IFNγ do-
            stentní vůči mikrobiálním patogenům jako např. Listeria  káže zvýšit expresi nejen MHC I, ale i MHC II. Poslední
            monocytogenes [3]. Podobně lidé se sníženou aktivi-  popsaný třetí typ interferonů zahrnuje tři produkty genu
            tou IFNAR signální dráhy STAT1 a TYK2 mají zvýšenou   IFNλ. Tyto interferony se vážou na IFNλ receptor 1 (zná-
            mortalitu v důsledku virových onemocnění [4]. Velký   mý jako IL-28Ra) a IL-10R2 (známý jako IL-10Rβ) (obr.
            počet ISG kóduje tzv. pattern recognition receptors   1). Podobně jako interferony prvního typu se podílejí na
            (PRR), které dokáží detekovat virové částice a modulo-  regulaci antivirové odpovědi. Funkčně jsou si interfero-
            vat aktivitu signální dráhy nebo transkripčních faktorů   ny prvního a třetího typu podobné a vzhledem k tomu,
            tvořících  amplifikační  smyčku,  která  vede  ke  zvýšení   že k jejich produkci dochází zejména v epitelu, tvoří prv-
            produkce interferonů. Tím brání rozšíření viru a zame-  ní obrannou linii proti virům.
            zují tak vzniku onemocnění. Některé ISG kódují proteiny
            s přímou antivirovou aktivitou. Jde o proteiny, kte-  Mx proteiny
            ré např. katalyzují cytoskeletální remodelaci indukující
            apoptózu nebo regulující post-translační události (např.   Mx proteiny jsou kódovány geny MX1 (21q22.3)  [8]
            splicing mRNA, editaci mRNA). Příkladem těchto pro-  a MX2, které patří mezi ISG [9]. Prvně byl Mx identifi-
            teinů jsou interferonem-stimulovaný protein o 15 kDa  kován u myší jako protein, který je zodpovědný za rezi-
            (ISG15), ribonukleáza L, protein kináza R (PKR) nebo  stenci k letálnímu viru chřipky typu A. Přímý účinek Mx


            74                                                          Klinická biochemie a metabolismus 3/2022
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17