Page 13 - KBM_3_2022_WEB

byl prokázán faktem, že antivirová aktivita žijících buněk ně vypadá krystalická struktura zmíněného dynaminu.
se neutralizovala mikroinjekcí specifických protilátek V přítomnosti lipozomů se Mx shlukuje do uniformních
[10]. Mimo to je exprese Mx spojována se zvýšenou cit- kruhů, což vede k tubulizaci lipozómu [23]. Shlukovací
livostí buněk k apoptotickým stimulům [11] a k inhibici proces zahrnuje domény CD a GED. Tyto dvě domény
šíření nádorových buněk [12]. U lidí reprezentují tyto ISG společně vytvářejí dlouhé alfa helikální struktury zvané
GTPázy proteiny MxA a MxB. MX1 gen o velikosti 33 „stalk“ (stonek). Krystalická struktura stalku již byla ob-
kb obsahuje 17 exonů [13]. Oblast MX1 genu je vysoce jasněna [24], připojení k GTP doméně se nachází na
homologní s myším Mx v oblasti mezi 6. a 16. exonem jednom konci stalku, zatímco z druhého konce je při-
[14]. Ukázalo se, že antivirové schopnosti má pouze pojen ke dvěma postranním řetězcům.
MxA, a ten je účinný jak proti nukleárním, tak i cyto-
plazmatickým virům [15]. S tím souvisí lokalizace MxA Možnosti laboratorního stanovení protei-
v cytoplazmě a jádře. Různá distribuce MxA umožňuje nu MxA
zacílení na viry, které se mohou replikovat v obou kom-
partmentech. Genová exprese je striktně regulována
výhradně interferony prvního a třetího typu. Mezi viry, MxA lze měřit pomocí přenosného in vitro point of
které jsou snadno eliminovány prostřednictvím MxA, care kvalitativního testu FebriDx, který detekuje ze vzor-
ku kapilární krve z prstu jak MxA, tak i CRP. Test distri-
patří například orthomyxomavirus, paramyxomavirus, buuje americká firma Lumos diagnostics (Florida, USA)
rhabdovirus, togavirus. MxA dokáže inhibovat také in- a na trh byl uveden v roce 2020. V Evropě, Velké Británii
fekce způsobené viry z čeledi Bunyaviridae [16] stejně a v Kanadě je schválen pro klinickou IVD diagnostiku,
jako klinicky významný virus Coxsackie (Picornaviridae) v USA je aktuálně ve schvalovacím procesu FDA. Test
a virus hepatitidy typu B (Hepadnaviridae) [17]. MxA je je určen k rozlišení virové a bakteriální infekce, ideálně
exprimován v těle v různých typech buněk, např. v he- u pacientů s horečkou a příznaky akutní respirační in-
patocytech, endoteliálních buňkách, mononukleárních, fekce. Test je cenově dostupný a nevyžaduje instru-
dendritických a dalších. Exprese Mx je široce využívána
jako marker interferonové aktivity v experimentálních mentaci, výsledek lze odečíst po 10 minutách. Jedná se
a klinických studiích [18, 19]. o imunotest laterálního toku používající dvě monoklo-
nální protilátky proti MxA a CRP. Balení testu obsa-
huje lancetu k propíchnutí bříška prstu. První kapka
Struktura a funkce MxA proteinu se otře a pak pod úhlem 45 stupňů se nechá vtékat
krev do komůrky. Následně zmáčkneme tlačítko, které
MxA o hmotnosti 76 kDa (662 aminokyselin) patří vhání pufr s krví k protilátkám a dojde k imunoreakci.
do rodiny interferonem indukovaných GTPáz, která se Výsledek se odečítá vizuálně v podobě vybarveného
podílí na obraně proti intracelulárním patogenům. MxA proužku u jednotlivých analytů v případě pozitivity. Pra-
proteiny jsou svými biochemickými a strukturálními hová hodnota pro detekci MxA je 40 µg/L a pro CRP
vlastnostmi velmi podobné třídě dynaminu podobným 20 mg/L. Beard a kolektiv použili tento test k detekci
GTPázám, které zprostředkovávají základní buněčné MxA jako markeru indukovaného tvorbou interferonů
procesy, jako je například remodelace membrány [20]. v důsledku antivirové odpovědi organismu u hospitali-
MxA je úzce spojeno s intracelulárními membránami, zovaných pacientů k rozlišení chřipky během chřipkové
zejména s endoplazmatickým retikulem [21], využí- sezóny, přičemž test vykazoval citlivost 75 % a speci-
vaným mnohými patogeny pro intracelulární replikaci ficitu 91 % [26]. Clarc a kolektiv měli za cíl zhodnotit
[22]. Pokud se nachází virus v blízkosti hladkého en- přesnost FebriDx testu, který používali k identifikaci ko-
doplazmatického retikula, MxA dokáže zmapovat exo- ronaviru (SARS-CoV-2) u hospitalizovaných dospělých
cytické procesy v buňce a zprostředkovat vezikulární pacientů s podezřením na SARS-CoV-2 během první
transport s cílem zachytit virové komponenty, které tak vlny pandemie. Vycházeli z faktu, že MxA je signifikant-
mohou být degradovány, a tím zabránit replikaci viru ně vyšší u COVID-19 pozitivních pacientů. Senzitivita
[23]. MxA je složen jako ostatní dynaminu podobné FebriDx testu k určení SARS-CoV-2 byla 93 % a speci-
GTPázy z domény N-terminálního konce (G), centrální ficita 86 % [27].
středové domény (MD), GTPázové efektorové domény Dále lze stanovit koncentraci MxA z plné krve (z bu-
(GED) a karboxy-terminálního konce (CD). Mx vytváří něčného lyzátu) pomocí ELISA (enzyme-linked immuno
tetramery a má slabou vazbu ke guaninovým nukleo- sorbent assay) metody (např. BioVendor R&D). Kity jsou
tidům. Oligomerizace je závislá na koncentraci a je sti- k použití pouze pro vědecké účely. Kit firmy BioVen-
mulována aktivací GTPázami [24]. Jak MD, tak GED dor má měřicí rozsah 0,375 – 12 µg/L, limit detekce
jsou zapotřebí k rozpoznání cílových virových struktur. 0,001 µg/L. Jedná se o sendvičovou metodu s dvě-
Hlavním cílem se zdají být struktury podobné nukleo- ma monoklonálními protilátkami proti GTP vazebné do-
kapsidu [25]. MxA má, co se týče struktury, tendenci méně. Výrobce používá biotinem značenou protilátku.
tvořit vysoce uspořádané oligomery, nejčastěji tetra- Analýza trvá přibližně tři hodiny. Normální hodnoty MxA
mery, přičemž toto uspořádání je zásadní pro účinné naměřené touto soupravou jsou <10 µg/L, u virových
rozpoznání cílových virových částic. Elektronová mikro- infekcí jsou typické hodnoty 40 – 200 µg/L.
skopie purifikovaného MxA odhalila strukturu oligomerů Genovou expresi MxA lze sledovat pomocí kvantita-
ve tvaru kruhu o různých průměrech [23]. K doméně tivní real time RT-PCR (polymerázová řetězová reakce
G se váží a jsou zde hydrolyzovány GTP, změní kruho- s reverzní transkripcí) analýzou mRNA. Tímto způso-
vitou strukturu do vzhledu spirál a stohů kruhů. Podob- bem kontrolovali úspěšnost terapie roztroušené skleró-

Klinická biochemie a metabolismus 3/2022 75